| „Co jedli slavní Pražané“ – výstava v Muzeu gastronomie |
| Pondělí, 27. říjen 2014 20:13 |
V Muzeu gastronomie byl otevřen nový výstavní prostor „Králodvorská pasáž“, který je nyní využíván pro sérii výstav „Co jedli slavní Pražané“. Návštěvníkům muzea budou postupně představeny kulinární slabosti historických i současných osobností kulturního a politického světa se vztahem k Praze. Aktuálně se výstava věnuje osobnosti Tomáše G. Masaryka.
První ze série „Co jedli slavní Pražané“ se týká prvního československého prezidenta T.G. Masaryka. Na sestavení expozice se podílelo Muzeum TGM v Rakovníku. Pro návštěvníky jsou připraveny speciální komentované prohlídky osvětlující stravování pana prezidenta a jeho doby, zahrnující několik zastavení v muzeu. Návštěvník se seznámí s kuchyní z konce 20. let minulého století, s jejím vybavením a s kuchyňskými pomůckami. Období, v němž Masaryk žil, nebylo z hlediska gastronomického hlediska nikterak idylická. První světová válka značně zpustošila celou Evropu a dotkla se samozřejmě i zásobování potravinami v Rakousku-Uhersku. Již záhy po jejím vypuknutí byly stanoveny nejvyšší ceny všech druhů mouky (28. listopadu roku 1914), přídělový systém byl pak zaveden 11. dubna roku 1915 a pokračoval i po vyhlášení Československé republiky až do 1. července roku 1921. Na příděl byla mouka, chleba, mléko, maso, sádlo, cukr, brambory, uhlí i textil. A tento stav odrážejí i dobové kuchařské knihy, které jsou také součástí expozice.
Alois Kadlec, prezidentův stolník, napsal: „Jestliže mám mluvit o jídle, musím povědět, že pan president vůbec neměl v lásce složitá jídla, která měla bůhvíkolik chodů. Proto taky byla jeho tabule docela jednoduchá. Polévka, předkrm, maso, moučník a dost. Černá káva však po obědě chybět nesměla.“ Dalšími osobnostmi, jimž se chce Muzeum gastronomie věnovat, jsou: Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, mistr Jan Hus, Karel IV., Václav IV., Karel Čapek a další. Podrobnosti najdete na webu Muzea gastronomie. Foto: muzeumgastronomie.cz pchj |
„Králodvorská pasáž“ poskytuje dostatek místa pro přehledné panely i artefakty přibližující nejen samotné osobnosti a jejich oblíbená jídla a nápoje, ale i životní styl doby, ve které žily. Kdo se umí pozorně dívat a vnímat vystavené artefakt, ten si z pohledu „do kuchyně“ dokáže jistě udělat velmi zajímavý obrázek života v dané době. Rozhodně je taková prezentace historie poutavější než strohá data bitev a významných politických a hospodářských rozhodnutí. 
Návštěvníci expozice se dozvědí, že císařská nařízení předepisovala tři bezmasé dny, kdy se nejen nesměly prodávat, ale i konzumovat masné výrobky. Tato nařízení neplatila jen pro hostince, ale i pro domácnosti. Velkou část dobových kuchařek tedy tvoří úsporné bezmasé recepty nebo předpisy na pokrmy z vnitřností, které se do masa nezahrnovaly. Expozici doplňuje Králíkářská kuchařka, protože konzumace zvěřiny a králíků byla doporučována a podporována. 